Z naší planety Země,  v noci vidíme jen kousek oblohy temné,  při tom si neumíme ani představit,  jak obrovský vlastně musí být. Jeho krásy můžeme pozorovat v noci, i ve dne,  myšlenky to každému ihned zvedne, ve dne je blankytně modré  a v noci zase tajemně černé. Ráda se na noční oblohu dívám,  při tom nádherný pocit mívám. kéž by bylo možné pouhým okem vidět víc, než překrásné hvězdy a Měsíc. Spousta techniky nám pomáhá vesmír zkoumat, abychom mezi galaxiemi nemuseli bloumat. Neustále se ji snažíme vylepšovat, abychom se vesmíru mohli přibližovat. Mnoho informací o něm máme,  další přesto stále hledáme. abychom se jednou mohli vydat dál,  než sluneční svit…

Velmi často říkáme lži milosrdné, jsou vlastně špatné nebo ne ? O Vánocích, přichází k nám Ježíšek a to pro radost malých dětiček. 5. prosince k nám Mikuláš, čert a anděl přicházejí, všem dětem sladkosti přinášejí. Na Velikonoce schovává dárečky zajíček, neobejde se to ani bez barevných vajíček. Tradice zhezčí život každému, ať už velkému, či malému. Na lži milosrdné, řekla bych si :“A proč ne“. autor básně : Barbora Tomášková

Pro někoho jen pár let, pro jiného život celý, řeknu vám teď jen pár vět, jak to učitelé vlastně měli. Od základky po vejšku, učili se stále, aby probranou látku, mohli předávat dále. Až konečně dostudovali, studentům chápat látku pomáhali, byla to jejich cesta, ale i cíl, chce to zřejmě spoustu sil. autor básně : Barbora Tomášková

Suroviny si připravíš, nějaký recept vymyslíš, pokud v hlavě prázdno máš, podle kuchařky přec něco dáš. Uděláš vše dle receptu, do formy vliješ těsto připravené a dáš do trouby předem rozpálené. Až vyndáš z trouby bábovku, nebudeš už držet hladovku, po bábovce se jen zapráší, a zase můžeš péct další. 😊 autor básně : Barbora Tomášková